Vztahy jsou velmi důležité a nikdo mi to nevymluví. Protože si pamatuji, jak jsi můj bratr si našel přítelkyni a potom jí nám šel představit. Abych pravdu řekla, byla jsem z toho velmi zoufalá. Protože bratrů přítelkyni jsem uznala z dřívějška. Ona odešla v osmé třídě na základní škole. Protože její rodina se stěhovala, tak z naší školy odešla. A musím říct, že ta holka vždycky všechny vztahy v jakékoliv situaci ničila. Ona byla taková drzá a taky hodně namyšlená. A když jí bratr nám ukázal, tak mě úplně polilo horko, protože si pamatuji, jak mě tam bratrova holka dříve na základní škole zesměšňovala a stále pomlouvala.
Nevěděla jsem, co mám dělat a nejraději bych té holce dala facku. jenže jsme slušně vychovaná a zachovala jsem klid. I když ona mi tehdy dala na základní škole dvakrát facku. Takže si myslím, že taková holka by u nás v rodině absolutně neměla nic dělat. Ale co můj bratr? Jenomže jsem nechtěla doma ničit vztahy. Opravdu jsem si dávala záležet na tom, aby naše vztahy v rodině byly perfektní a nikdo se nehádal.
Taky jsem přeci chtěla, aby naše rodina byla v pořádku, tak přeci nemohu připustit, aby nějaká bratrova holka nám to pak tady kazila. Opravdu jsem se bála, že přítelova holka nám bude v rodině kazit rodinné a přátelské vztahy. Takže jsem to ale bratrovi řekla, asi až po třech týdnech. Byla jsem ráda, že bratr to ví. Ale že jsem měla velký strach mu to říct! Nakonec jsem se dozvěděla, že ta bratrova přítelkyně se polepšila. Asi to byly pouze jenom dětské prohřešky na základní škole. Víte, vztahy nejsou nikdy nikde úplně geniální a podle našich představ, s tím se musí každý člověk nebo každá rodina sblížit a pochopit to. Protože nikdo není dokonalý, to musíte uznat sami. Nakonec jsme ráda, že jsem se s tou holkou, Lenkou, nakonec sblížila. A po pár týdnech z nás jsou docela dobré kamarádky. Jsem ráda, že naše dobré vztahy pokračují.