Koníček je fajn


Nu, nÄ›co na tom pravdy rozhodnÄ› bude, protože bez toho je život takový Å¡edivý. Takový ÄlovÄ›k pÅ™ijde tÅ™eba z práce, sedne si na gauÄ a kouká na televizi. Ale vidíte, už to máme. To bude jeho koníÄek. ProÄ ne? Nejsme vÅ¡ichni stejní, jsme každý tak trochu jiný, a proto je jasné, že každého baví a zajímá nÄ›co jiného.  

KoníÄků je obrovská spousta, tím spíše, že neexistuje pÅ™esná definice, co to vlastnÄ› je a kde to má hranice. Dříve se chodívalo do hospody na jedno Äi dvÄ› pivínka. Chlapi zde vÅ¡echno poÅ™eÅ¡ili, dali si cigárko a odkráÄeli, nebo byli odtaženi domů. Když se tak dÄ›lo dennÄ›, nebo obden, vždycky se tvrdilo, že je to jejich hobby. A bylo?  

sbírka známek

Totéž je to samé s tou televizí? Je to koníÄek nebo ne? Je řízení lokomotivy koníÄek, kdy to chlapa baví, ale ja za to placen? Nu, vidíte sami, že je to opravdu sporné.  

To pravé hobby je vÅ¡ak ducha povznášející a když je vedeno s rozumem, nedá se proti tomu nic namítat. OvÅ¡em i to musí mít své hranice, například když má muž rodinu a dÄ›ti, nemÄ›l by za poslední peníze kupovat známky, je-li to filatelista, ale zabezpeÄit rodinu. MÄ›l by tedy radÄ›ji nakoupit jídlo a postarat se, aby byla plná lednice. To je základní vÄ›c a zde by mÄ›lo hobby vždycky ustoupit. Jenže, znáte to.  

sbírka fotoaparátů

SbÄ›ratelé jsou vůbec takový zvláštní nárůdek. Shlukují se do různých klubů a spolků, ukazují si své sbírky, na kterých ÄlovÄ›k neznalý problematiky vÄ›tÅ¡inou neshledává zhola nic zajímavého. A pokud už se jde na takovou výstavu nÄ›jaké sbírky podívat, nedocení nikdy její hodnotu. Tu mají ty vÄ›ci, tÅ™eba zrovna známky, nebo odznaky jen pro jiného sbÄ›ratele, který se pak pochlubí, že má sbírku kompletní.  

VlastnÄ› se sbírá kde co. Není snad ani pÅ™edmÄ›tu, který by se nemohl stát souÄástí nÄ›jaké sbírky. A zaÄít toto hobby pÄ›stovat je velmi snadné. Jen to obÄas potom poleze do penÄ›z. Takže pozor na to.